Dětství prožil v Bratislavě, hlavním městě Slovenska, v rodině, pro niž sport, zákony a vzdělání na středoevropské úrovni znamenaly mnoho. Samuel Lichtenfeld, Imiho otec, byl svéráznou osobností – ve 13 letech utekl ke kočujícímu cirkusu a strávil následující 20 let řeckořímským zápasem, vzpíráním a předváděním své síly. Tady se jeho otec seznámil s nejrůznějšími druhy sportu a naučil se také bojové umění.
Podněcován otcem pěstoval Imi širokou škálu sportů. Ze všeho nejdříve exceloval v plavání, potom v gymnastice, ještě později v zápase a boxu. Roku 1928 Imi zvítězil v československém šampionátu v zápase juniorů a 1929 v šampionátu dospělých borců (ve střední a lehké váze). Ve stejném roce zvítězil i v národním šampionátu v boxu a v mezinárodní soutěži v gymnastice. Během následující dekády se jeho atletická aktivita zaměřila především na zápas, v němž fungoval ve dvojí úloze, jako zápasník i jako trenér. Každý rok mu přinesl nějaké vítězství.
V polovině 30. let se poměry v Bratislavě začaly měnit k horšímu. Do ulic stále častěji vyrukovaly fašistické a antisemitské bojůvky. Z Imiho se stal nekorunovaný vůdce skupiny mladých Židů, z nichž většina patřila k boxerům, zápasníkům nebo vzpěračům. S nimi se snažil zabránit antisemitským násilníkům, aby vstupovali do židovské čtvrti.
V roce 1940, kdy se stal díky svým aktivitám trnem v očích i místním úřadům (od r. 1939 existující Slovenský štát přejal nacistický názor na Židy a vydával je postupně na smrt do koncetračních táborů), opustil Imi domov, rodinu a přátele a nalodil se na poslední loď s emigranty do Palestiny, jíž se podařilo prorazit nacistickou blokádu. Lichtenfeldova cesta na lodi Pentcho trvala celé dva roky.
V roce 1944 začal s tréninkem elitních jednotek Hagany a Palmach (předchůdci Izraelských obranných sil/IDF) v oblastech, na něž byl opravdovým expertem: trénink fyzické kondice, plavání, zápas, používání nože a obrana proti útokům nožem.
O čtyři roky později (1948), kdy vznikl stát Izrael a byly zároveň zformovány Izraelské obranné síly, stal se Lichtenfeld hlavním instruktorem pro zvyšování fyzické kondice a bojové přípravy těchto jednotek. V IDF působil přibližně 20 let; během té doby vyvinul a zdokonalil svou unikátní metodu sebeobrany a boje zblízka – Krav Maga.
Poté, co ukončil svou aktivní službu, začal upravovat a modifikovat systém Krav Maga pro civilní použití tak, aby bez ohledu na fyzickou připravenost obránce bylo možné předejít jakkoliv motivovanému útoku. Aby umožnil přístup ke svým metodám co největšímu počtu lidí, založil dvě školicí střediska -jedno v Tel Avivu a druhé v Netanji, kde Lichtenfeld bydlel – následně založil organizaci s názvem Aguda (úplně první KRAV MAGA organizace v historii), jejímž předsedou se stal Imiho student Avi Moyal (současný předseda IKMF – Mezinárodní Krav Maga Federace).
Roku 1978 byla založena IKMA (Israeli Krav Maga Association), jejímž úkolem bylo propagovat unikátní techniky a principy Krav Maga na lokální úrovni, ale i v zahraničí. V okamžiku, kdy se však Krav Maga dostala za hranice státu Izrael, nastala potřeba vytvořit federaci na mezinárodní úrovni, jelikož původní asociace fungovala příliš neefektivně, hlavně kvůli neshodám mezi instruktory vyšších stupňů. Toto vyústilo v Imiho rozhodnutí vytvořit novou mezinárodní Krav Maga federaci, na jejímž založení se podíleli Imiho nejloajálnější studenti a zároveň vysoce respektovaní instruktoři, mezi kterými byl i Avi Moyal.
Od roku 1996, kdy byla založena Mezinárodní Krav Maga Federace (IKMF – International Krav Maga Federation), byly veškeré Expertní a Mistrovské diplomy vždy autorizovány Imim, stejně jako curriculum – tedy osnovy a metodika systému učení. Imi schválil nové curicullum, včetně následných úprav v roce 1997.
V posledních letech svého života dohlížel Imi na průběh tréninků, monitoroval tréninkové programy a pracoval na jejich vylepšování a zkvalitňování.
Zemřel 87letý 9. ledna 1998 brzy ráno v nemocnici.
Od svého založení roku 1996 IKMF neustále roste a je dnes největší a nejvíce oceňovanou KM institucí na celém světě.
Postupem času se IKMF rozvětvila a je dnes úspěšně aktivní jak v Izreali, tak i v Austrálii, Severní Americe, jihovýchodní Asii, na Dálném Východu, ve většině zemí Evropské Unie (Holandsko, Německo, Velká Británie, Itálie, Česká republika), v postkomunistických zemích Evropy (například Polsko, Rusko, Maďarsko). Struktura organizace v každé zemi je zpravidla velmi podobná: ředitel, zodpovědný za rozvoj jak systému Krav Maga, tak i lokální pobočky IKMF v dané zemi, a samozřejmě místní instruktoři různých úrovní, kteří mu pomáhají.
IKMF cvičí a vzdělává všechny možné typy zájemců, ať už mají či nemají základ v Krav Maze či jiném bojovém sportu. Jedná se například o civilisty, instruktory, policisty, příslušníky ozbrojených složek, členy soukromých armádních jednotek či například personál bezpečnostních agentur.